znak oddílu  | AKTUÁLNĚ |  AKCE |  KALENDÁŘ |  ROK 2005 |  ROK 2004 |  ROK 2003 |  ROK 2002 |  ROK 2001 | 

Na kolech do Babiččina údolí
neděle 5. června 2005

odkazy k akci - | ÚVOD | AUTOMAT | FOTO | MAPKA | 
Zde spustíš automatické prohlížení fotek

     Výlet do Babiččina údolí byl naplánován již na jaro. Ovšem deštivé počasí nás jej donutilo zrušit. Proto na něj došlo v neděli 5. června 2005.
     Na autobusovém nádraží Koruna se nás v 7:15 hodin sešlo celkem devět. Naložili jsme kola do vleku a usadili se do autobusu a vyjeli. Cestou byla v Jaroměři pěkná mlha. Po půl deváté nás autobus dovezl do České Skalice. Zde jsme vystoupili a vyložili kola. Postupně si upevnili svoje věci na kola a vydali se směr Ratibořice. Cestou jsme u benzínky dotankovali vzduch do našich duší - na kolech. K zámku v Ratibořících jsme přijeli chvilku před 10 hodinou. Uzamkli kola a šli na prohlídku zámku. Po prohlídce jsme si vzali kola a šli parkem k Růdruvu mlýnu, který jsme si také prohlédli. Zde jsme se také nasvačili. Dále naše cesta vedla kolem Starého bělidla k Viktorčině splavu. Zde Janě došel dech. Tedy né Janě, ale jejímu přednímu kolu. Následovala rychlá výměna duše a dofouknutí vzduchu. To už nám nic nebránilo ke zpáteční cestě do České Skalice. Cestou nám začalo pršet a tak jsme na sebe oblékli pláštěnky. V České Skalici Jana ještě dofoukla kolo a my přečkali slejvák. Dále jsme pokračovali kolem Rozkoše na Městec a Slavětín. Ve Slavětíně už svítilo sluníčko a tak jsme uklidili pláštěnky a nasvačili se. Dále naše cesta vedla přes Rohenice, Královu Lhotu a Libřice. V tomto úseku už měl Kristián pohodičku - byl tažen na laně jako porouchané auto. Před Černilovem byl odpojen a už zase musel jet na vlastní pohon. Jel napřed se Štěpánem a Michalem. To jsme netušili, že Štěpán nedaleko domova mírně zabloudí. S klukama zajel do sředu obce Černilov. Nám bylo divné, že je stále nemůžeme dojet. Kousek nad Slatinou bylo naše poslední zastevení. Čekali jsme na pomalejší a zabloudivší. Štěpán dojel vykulenej, že to vzal jinou cestou. Dolů do Slatini jsme dojeli bez problémů. Štěpána jsme raději předali až u vrat od domu, aby se ještě ve Slatině někde nezatoulal. my ostatní jeli do Hradce, kde u školy na nás čekali rodiče.
     Původně zamýšlený výlet do Na výáletě jsme si ozkoušeli, jak jsme na tom s jízdou na kole. Počasí si z nás tropilo žerti. Sluníčko, děšť, hromy a opět sluníčko.